Tak uz jsem tady pres tyden, takze bych se mozna mohla podelit o trosku kvalifikovanejsi dojmy... Tak za prve, porad ocekavam ten kulturni sok, ktery se ne a ne dostavit... :-) Kde jsou ty probrecene noci a touha vratit se domu? Jeste se neobjevily a troufam si tvrdit, ze se neobjevi... A to hlavne diky lidem, kteri me obklopuji. Brazilci jsou jednoduse skveli... O vikendu se mi schazi nekolik nabidek, z nichz si musim vybirat. Proste skvely.

Moje sefova se pasovala do role moji matky, stara se o to, abych dobre a zdrave jedla, abych poznala co nejvice z Belo Horizonte, dokonce hned prvni den, kdyz zjistila, ze nemluvim portugalsky, tak zavolala svemu manzelovi, ktery mluvi spanelsky, aby si se mnou promluvil... :-) Bylo to tak roztomily... Kazdy den mi plati obed, dokonce rekla, ze mi bude davat penize na autobus... Rika mi "ma draha Katerina", vcera dokonce rekla, ze mam napsat mamince, ze tady zustanu s nimi naporad... :-)

Vsechny zensky a holky v praci a doma me neustale ujistuji, ze jsou moje kamaradky, kdykoli nekam jdou, chtej, abych sla s nima, deli se se mnou o vsechno, co maji - jidlo, obleceni, kamaradi...

Parit jsem jeste nebyla, kdyz nepocitam par odpolednich piv. Dneska jdu poprve. Moje spolubydlici a jeji pritel se rozhodli, ze proste musim mit rande... :-) Takze me seznami s jejich kamaradem...

Vzdycky, kdyz jedu autobusem, tak si vzpomenu na Osklivku Betty a na scenu, kdy se jedna slecinka hrozila predstavy jet autobusem... Tehdy jsem nechapala, co je v tom za problem, ale ted uz chapu... :-) Akrobaticke letani je proti jizde autobusem klidna prochazka... :-) Kdyz uz mam tolik stesti, ze se bez padu dostanu k sedacce, tak se mi stejne behem pulhodinove jizdy udela spatne od zaludku. Ucit se casovani nepravidelnych sloves, jak byvalo mym dobrym zvykem pri cestovani v Praze, jaksi neprichazi v uvahu... To bych hodila savli behem par minut... :-)

Co se bezpecnosti tyce, nebo spise nebezpecnosti, zatim jsem nemela pocit, ze by mi neco hrozilo. Tasku si sice radeji drzim pevneji nez v Praze, ale to je tak vsechno. Je pravda, ze lide se zamykaji v aute, kdyz stoji na parkovisti nebo na semaforu...

Chudoba je tu videt nejenom na periferii, ale i v centru. V Praze zebraci sedi nebo stoji na jednom miste, ale tady chodi mezi autama, ktera cekaji na semaforu, coz neni opravdu nic prijemneho...

Pocasi je tady konstantne prijemne. Kolem 25 stupnu od rana do vecera. Za dva mesice prijde leto, vsichni kolem me planuji cesty do Ria na plaz... Samozrejme se mnou! Tak uz se nemuzu dockat...

Co se tyce portugalstiny, delam vyznamne pokroky. Slovni zasoba je sice jeste mizerna, ale co se tyce vyslovnosti a schopnosti slovne se vyjadrit, tak to je super... Vsichni kolem me chvali, kolik jsem se toho za ten tyden naucila...

A prace? Pohoda. Zensky tady jsou bezva, jak uz jsem se zminovala. Je tu legrace. A svete div se, neco jako drbani tady neexistuje... :-) Zacinam uz delat konkretni veci. Uvidime, jak to dopadne. O praci ale zase nekdy priste...

Até logo (pro ty, co umi spanelsky je to portugalska verze Hasta luego) - cau priste!