Žijeme v liberální společnosti, my Češi. A važme si toho. Mám pocit, že největší kulturní rozdíl je patrný v oblasti sexuality. Rodrigo zažil něco jako šok, když jsem ho poprvé na veřejnosti pohladila po zadku. A co teprve, když se moje ruka v této oblasti jak se říká uhnízdila… Měl pocit, že tím ohrožuju morální výchovu mládeže a pohoršuju všechny kolemjdoucí. A dokážete si představit to zděšení, které nastalo, když jsem mu řekla, že moji rodiče se dozvídají o tom, že mám přítele v okamžiku, kdy ho potkají ráno u snídaně? Tady totiž neexistuje, aby Váš partner, byť dlouholetá známost, spal společně v jednom pokoji s Vámi. Jednou jsem přespávala u Rodriga, což pro něho znamenalo ustlat si na zemi v obýváku. A když jsme spolu přes den u něho v pokoji, neodváží se zavřít dveře, aby si někdo nemyslel, že se tam odehrává něco nemravného… Jestli si teď myslíte, že Brazílie je plná neposkvrněných pan a vzorně čekajících mladíků, jste na omylu. Vysvětlení se jmenuje motel. Já přesně neznám rozdíl mezi motelem a hotelem v našich zeměpisných šířkách, ale tady je ten rozdíl naprosto zřejmý. Motel je to, čemu my říkáme hodinový hotel. Je jich tady požehnaně a nejvtipnější je, že jsou všechny koncentrovány v jediné ulici. To když je v některém plno, abyste svou touhu nemuseli příliš dlouho potlačovat… Stačí popojet pár metrů a však on se volný pokoj najde… Když moji přátelé tady nechápou, jak si můžu dovolit spát s přítelem v jednom pokoji za přítomnosti mých rodičů, vysvětluju jim, že čeští rodiče jsou šetrní a nemůžou dopustit, aby jejich ratolest utratila 1000 Kč během jedné noci. Což dává smysl, ne?