Max. Rodriguv kamarad, ktery travi Vanoce s nami. Je to neuveritelnej clovek - v tom pozitivnim slova smyslu. A ma na me velkej vliv. Je hodne verici, coz neni v teto zemi nic neobvykleho. Co je ale neobvykle, nezeptal se me ani jednou na nic ohledne Boha, ci nabozenstvi. Proste mi jednou dal nahlednout do svoji bible, daval mi k tomu nejake komentare a ja vedela, ze opravdu vi, o cem mluvi. V tu chvili jsem se rozhodla, ze az se vratim domu, koupim si bibli a budu se ji snazit porozumet... A pak prisel Stedry vecer a diky Maxovi to byl velmi specialni Stedry vecer. Od te doby, co jsem vyrostla a prestala verit na jeziska, jsem marne hledala nejaky smysl Vanoc. Odmitala jsem uverit predstave, ze Vanoce jsou jen o predvanocnim uklidu, stresu z peceni cukrovi, lamani si hlavy o tom, ktery darek pro koho a traveni celych dnu v hypermarketech. A diky Maxovi jsem ten ztraceny smysl Vanoc nasla. On proste pred veceri vzal bibli, precetl nejaky uryvek a navazal na nej tim, ze Vanoce slavime proto, abychom oslavili dve veci - zivot a nadeji. Ono pro nas, cesky mluvici, je jednoduche zapomenout na puvodni poslani Vanoc. Co znamena slovo Vanoce? Nic. Alespon ja v nem nevidim nic. Podivejme se na anglictinu, spanelstinu, portugalstinu. Christmas je jasne spojeno s Kristem, Navidad a Natal jsou slova vazici se k narozeni. Narozeni Krista. Proste a jednoduse, jsem rada, ze jsem si konecne mohla uvedomit, co ze to vlastne o Vanocich oslavujeme. Takze, at zije zivot (Viva la vida) a nikdy neztracejme nadeji... At uz verime, ci neverime v Boha, zustanme verni nadeji...